charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Vientianne bývá označováno jako největší asijská vesnice, která se stala hlavním městem. Pro tento účel si vystačí s pouhými 200 000 obyvateli. Při pohledu z nejvyšších pater památníku Patuxai, který je laoskou odpovědí na pařížský Vítězný oblouk, můžete sice dát řečem o místním venkovanství za pravdu, ale to, co může být pro jedny důvodem k přezíravému postoji, jiní naopak považují za hlavní přednost laoské metropole.
Zatvrzelí vyznavači chůze mohou celé Vientianne obsáhnout pěšky, ale místní doprava je levná a nabízí se doslova na každém kroku.Díky ním vám mohou do vašeho deníku rychle přibývat jednotlivé místní pamětihodnosti.Pha Tat Luang je nejvýznamnějším symbolem nejen hlavního města, ale i celého Laosu. Hlavní stupa pochází z poloviny šestnáctého století, kolem ní postupně vznikly celkem čtyři chrámy.Poklidná atmosféra chrámu Si Saket zdánlivě zapadá do venkovského koloritu Vientianne. Právě tady by vás asi nenapadlo, že město má za sebou bouřlivou historii v podobě okupace pěti různými armádami. Si Saket unikl v roce 1828 zkáze z rukou Thajců zřejmě jenom díky svému dokonalému ochrannému zbarvení. Jeho tvůrci ho postavili ve stylu chrámů nacházejících se v domovině útočící armády. Nájezd tak přečkalo i několik tisíc místních Buddhů. Laos a sousední Thajsko spojují i jiné historicky sporné okamžiky. Vientianne v minulosti poskytlo dočasné útočiště pro nejposvátnější thajskou sošku Smaragdového Buddhy, dnes opět převezeného zpět do Bangkoku. Obě strany se však nemohou dohodnout, kdo komu vlastně sošku zcizil.Obě země spojuje i bizardní zahrada, kterou nedaleko Vientiannu nechal postavit mystik Bunleua Sulihat. V zahradě, mísící buddhistické a hinduistické prvky a ve stínu četných chrámů hlavního města, vám možná unikne skutečnost, že Laos je stále zemí s jediným ideovým světonázorem. Doplatil na něj i Sulihat, který musel zemi opustit a obdobnou zahradu pak zbudoval na opačné straně hranice v thajském Nongkhai. Komunisté se vlády v Laosu ujali v roce 1975 a i když v posledních letech slevili ze své nesmiřitelnosti, svoji kontrolu nad zemí si podrželi. Při vší úctě ke všem místním památkám, možná vůbec největší atraktivita laoského hlavního města, spočívá v domácké atmosféře života na ulici, s bagetami, které zde zůstaly jako památka na Francouze, jenž si Vientianne v roce 1899 vybrali jako hlavní město svého protektorátu, i ryze domácí vykladačkami osudů a prodavačkami na tržnici.Ale ať jste se po celý den pohybovali po chrámech, nebo jen tak bloumali po ulicích, večer vás téměř jistě zastihne na nábřeží Mekongu. Otec vod tady dělí Laos od Thajska a chodí sem místní i turisté. Ti první by těžko našli romantičtější místo pro své schůzky, pro ty druhé je to možná zpočátku, vzhledem k omezené nabídce noční zábavy ve Vientianne, tak trochu východisko z nouze, ale nakonec spokojeni musí odcházet úplně všichni.Ryby jsou zde vynikající, výhled přes hladinu Mekongu okouzlující a o místním pivu, beer Lao, se s uznáném vyjadřují i znalci.
Laos © 2009 - 2024 Marten & Louis s.r.o.